Březen 2012

Nechce mě...

31. března 2012 v 17:05 | SqN |  Rádce
Asi to znáš. Moc se ti líbí jeden kluk, dokonce si myslíš, že ho miluješ. Párkrát jste spolu mluvili nebo jste vedle sebe stáli nebo se jenom tak vídáte na zastávce, kroužku, ve třídě, ve škole, bydlíte blízko sebe. Jednoho krásného dne se odhodláš a oslovíš ho. Bojíš se sice odmítnutí, ale už nevydržíš čekat. Chceš ho. V paměti máš příběh vás dvou, který si snila včera večer, jak se držíte za ruce a objímáte, líbáte a on ti tiše šeptá do ucha, že tě moc miluje. Nejdříve mluvíš možná trochu z cesty, ale pak se tvoje srdce trochu sklidní a má skoro obvyklý rytmus, takže mluvíš o všem, co tě napadne a přitom pomalu vyčkáváš, pozoruješ, jak se k tobě chová on a zkoušíš číst jeho myšlenky, pohyby, chování, přemýšlíš, jak na něho asi působíš. Když se rozloučíte jsi šťastná, ale tvoje představy byly velkolepější. Po nějaké době, po pár rozhovorech, si troufáš mu ukázat, že nechceš být jenom ta milá holka, se kterou se dá mluvit o všem možném. Chceš ho ještě víc, než před tím. Vezmeš všechnu svojí odvahu a pozveš ho někam. On má zrovna něco důležitějšího, jako zápas, sraz s kámoši. Nevadí. Příště bude určitě moct. Jenže příště... taky nemůže. To už je zvláštní... Pak už ti nedává plané naděje a řekne ti na rovinu, že ani kdyby mohl, tak by s tebou nešel. Nemusí ti to říct hnusně. Stačí, že ti to třeba jenom naznačí. (A jesti to řekl hnusně, tak je to necitelný debil!) Cítíš bolest. Chce se ti brečet a řvát dohromady. Život končí.......

STOP!!! Snad tě nepoloží jeden hejsek, který neví, o co přichází! Jsi úžasná a to, že to ten primitiv nepoznal, je jeho chyba. Nemysli na to, že jsi nedejbože ošklivá nebo takový ty hnusárny o sobě. Stačí, že tě trápí on, netrap se ještě k tomu sama!

Nejprve se vyplač. To je první krok, který udělá snad každá holka shrzená láskou. Snaž se ale, aby tě to úplně nepoložilo, ať tě to nestrhne do deprese. Zavolej kámošku na pomoc. Ve dvou se bolest, a celkem všechno, zvládá lépe. Většina práce je ale na tobě. Z vlastní skušenosti vím, že co oči nevidí, srdce nebolí. Nějaký čas se mu vyhýbej. Ne na vždy, ale chce to čas, než se ti rána v srdci aspoň trochu zahojí. Sepiš si všechny jeho špatné vlastnosti, co tě napadnou. Tenhle Tak zjistíš, že není tak dokonalý, jak se ti po celou dobu zaláskování zdál. Po světě bělá spousta kluků, kteří čekají zrovna na tebe. Místo "jeho" můžeš mít kohokoliv jiného. Jenom si věř! Chybama se člověk učí a to co prožiješ špatného tě dělá silnější, zkušenější. Teď se ti to všechno nezdá, ale časem ta bolest v srdíčku přejde a objeví se "on", který tě vezme jemně za ruku a pošeptá ti něžně do ouška "Miluji tě" :)




Beyoncé - Why Don't You Love Me


Facebook zlo, nebo či co?

26. března 2012 v 18:46 | SqN |  K zamyšlení
Zase mě nikdo nemá rád. To jsem si přečetla nedávno na facebooku od holky, co má pokaždý u příspěvku nejmíň 20 lajků. Myslela sem, že si budu muset asi pořídit brýle, abych si mohla přečíst, co vážně napsala. Ale ne fakt tohle napsala holka, která má na fecu přes 800 přátel. Šílenost. Člověk vážně neví, co by si měl o takovým člověku myslet. Chce pozornost nebo co? Když jsme spokojený se vším tak nemáme snad potřebu tohle dělat? Prostě žijeme náš úžasný život. Takže sem si domyslela, že ona asi tak úžasný život nemá. A, nebo si pořád musí dokazovat, jak je úžasná. Ale je fakt tak důležitý, aby to věděli virtuální přátelé než ti skuteční?

Skoro všude čteme, že si máme dávat pozor, co zveřejňujeme na sociálních sítích. Marně. Jedna známá, co mám v přátelích sdílela fotky asi 13-ti letých pipinek, co se fotili před zrcadlem s našpulenou pusinkou a (podržte se) bez podprsenek. No, dobrá měli ruce na něčem, co si mysleli, že jsou asi děsně velký prsa, ale stejně. Nechtějte vidět ty komentáře. Samí nadávky. Snad se děvenky poučí. A ne jenom oni.

Nezáleží na tom, kolik má kdo likeů. Aspoň mě ne. Zjistila jsem, že někteří, dávají to se mi líbí jenom proto, aby si u dané osoby šplhly. Není se čemu divit, že oblíbení lidé společnosti mají okolo padesáti na každém příspěvku nebo fotce. No, a je to i naopak, což mi přijde docela divný, protože když mám někoho v přátelích a líbí se mi jeho příspěvek tak nedát like, protože, je to osoba u konce společenského řetězce je na hlavu. Tak ho v přátelích nemám, když tu osobu zrovna nemusím.

Nemůžeme říct, jestli facebook lidem škodí nebo ne, ale musíme si uvědomit hlavně realitu. Facebook je fenomén. A ještě dlouho bude. I kdyby se našla nová sociální síť, stejně bude facebook průkopník. Tím se zapsal do historie.

zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg

Facebook's Mark Zuckerberg unveiled the new-look Timeline profile last year: From now, users will simply be notified that they are being 'updated' via an announcement at the top of their home page

od Johna Lennona

25. března 2012 v 15:30 | SqN |  Citáty
John Lennonn byl květinové dítě celým srdcem. Jeho citáty stojí za to si přečíst, hladí u srdce.
Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.

Život je to, co se děje, když se zabýváme jinými věcmi.

Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou. Nešlapte po kytkách, vždyť kytky tak krásně voní. Nezabíjejte lásku, vždyť láska je křehká jako ty kytky, a hlavně nezabíjejte lidi, vždyť lidi se milují.

Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.

Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život.

Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.

Láska je nejkrásnější trápení, které tkví v ponížení lidské hrdosti...

Jediný prostředek, jak život snést - považovat ho za krásný.

Hledáš-li pravdu, nedívej se dál než k svému srdci.

Life is what happens to you while you are busy making other things.

Utrhl jsem květinu a zvadla mi. Chytil jsem motýla a umřel mi v dlaních. Pochopil jsem, že krásných věcí se lze dotýkat jen srdcem.




Chci být oblíbená

25. března 2012 v 9:59 | SqN |  Rádce
Kdo v dnešní době nechce být oblíbený. Mít kolem sebe spoustu lidí, které mě obdivují a vzhlížejí ke mně. Je to zkrátka lákavé. Spousta z těch, co májí to štěstí a oblíbení jsou, žijí hlavně svojí popularitou. Ne všichni, ale většina ano. Kdo je oblíbený na základce, je skoro jisté, že bude oblíbený i na střední. Je to tím, že se chovají tak, jakože nemají co ztratit, protože mají už spoustu přátel. Umí také jednat s lidmi různých typů. Díky sociálním sítím, zjistíme velice jednoduše, kdo je mezi lidmi oblíbený, a kdo ne. Podle počtu liků a obsahu komentářů. Počet přátel tam tak moc nepatří, protože spousta lidí si přidává i málo známe nebo úplně neznámé lidi. Oblíbený je známka člověka něčím zajímavým pro své okolí. Někdy si řekneme, co na tom člověku kdo vidí, že ho má každý rád, ale musíme si uvědomit, že tím, že má člověk okolo sebe skupinku lidí, tím se hned stává pro ostatní zajímavým a jeho popularita stoupá. Někteří jsou populární právem, protože jsou milí, nedělí lidi podle vzhledu a postavení ve společnosti, mají zdravé sebevědomí a rádi všem pomáhají. Někteří jsou obdivovaní díky svému perfektnímu zevnějšku nebo značkovému oblečení, ale zato neprávem. Komu vstoupí popularita do hlavy ten se pomalu, ale jistě stává pro okolí nezajímavým. V pubertě řešíme hodně, jak zapadneme do kolektivu nebo jak působíme na ostatní a potom zapomínáme být sami sebou a tím okolí přichází o vědění, jací doopravdy jsme. Nebojme se být sami sebou za každou cenu!!! I za cenu nepopularity.

Filmy o tom, že není tak moc důležité být oblíbená, ale hlavně mít opravdové přátele jsou Protivný sprostý holky a nebo Dívčí parta.




Dietní dieta

10. března 2012 v 11:05 | SqN |  Rádce
Pořád si pamatuju, co jsem četla, že řekla Kelly Clarcson: "Mám příliš ráda své tělo na tolik, abych držela dietu. Chci k lidem promlouvat hudbou, ne zadkem." Tím chtěla říct, že může být každému jedno její váha, zvlášť bulváru, který řeší pořád, kdo přibral a kdo ubral. Všechno okolo nás nám radí, jak máme jíst, co máme jíst, abychom byly zdraví. Jenže pak jsou tady návody, jak zhubnou. Jen málo lidí, na celý zeměkouli, má skutečně míry modelky nebo modela. Všichni si podle mě pořád neuvědomují sílu grafiky, jinak by nebylo tolik holek snažící se zhubnout. Photoshop je vážně vynález. Z pro média ošklivé a tlusté, dokáže udělat přesný opak. My vidíme pouze perfektní výsledek, a už nás nezajímá, jak fotka vypadala před tím. Modelky s mírami modelek tvrdě dřou, aby dostali pořádnou zakázku. Nejí a moc cvičí. Výjimka je, když je od přírody opravdu hubená. Znám takové lidi. Zkrátka nevěř všemu, co vidíš. Důvěřuj, ale prověřuj. Rozhodně se nesrovnávej s uměle udělaným člověkem. Nejzdravější a nejúčinějšší je ta dieta, co trvá déle, ale uvědom si, že se vidíš očima, kterýma tě vidí ostatní, takže když se budeš líbit sama sobě, budeš se líbit i ostatním a tudíš nepotřebuješ žádnou dietní dietu. Nejlepší je jíst pět malých porcí pětkrát denně, ale mezi námi, kdo to skutečně dodržuje? O:-)


Odebral si mě z přátel na facebooku. V poho?

9. března 2012 v 18:35 | SqN |  Rádce
No, moc se to do žádné rubriky nehodí, protože myslet na tohle je zbytečný, ale potřebuju se vypsat a možná, že ty nad tím taky přemýšlí. Včera jsem zjistila, že si mě jeden kluk odebral z přátel. Ani jsem ho pořádně neznala, jenom od vidění. Nevadilo by mi to, kdyby si ale v přátelích nenechal mojí kámošku, která ho nezná vůbec. Když čistka sakra, tak pořádná. Teď nevím, co si o něm mám myslet a jak se k němu chovat až ho potkám. Začala jsem o tom přemýšlet a pak se tím užírat, potom jsem měla plný zuby užírání kvůli tomu debilovy a zadala jsem do vyhledavače "Odebral si mě z přátel". Nejdřív mi vyjela aplikace, kterou mám, přiznám se taky. Já vím, můžu si proto za to sama, že vím, že to byl zrovna tenhle kluk. A potom zpovědnice. Chytrá věcička na webu. Lidé tak napíšou, co je trápí a ostatní píší svoje názory a řešení problému. Jedna devatenáctiletá holčina napsala: Možná jsem až moc přecitlivělá, ale prostě to musím řešit :P Vůbec nechápu, proč si mě v poslední době na facebooku vymazalo z přátel snad 10 lidí, navíc to všechno byli lidi s kterýma jsem chodila např. do třídy :( Myslim si, že vůbec neměli důvod si mě mazat, když mě znají osobně... Upozorňuji, nikomu neposílám otravné žádosti do stupidních her, nepřídávám se denně do 50ti skupin a dokonce jsem si nikdy ani nenapsala žádnej status. Tak čím je tak obtěžuju, že si mě museli vymazat? Došlo mi, že jsem taky asi přecitlivělá a zastyděla jsem se, protože většina lidí řeší mnohem horší problémy. Zaujaly mě, ale tyto odpovědi:

Taky si mě pár lidí odebralo (mezi nimi i bývalý spolužák). Vtipné je, že zrovna ti, kteří si mě před časem sami přidali. Neřeš to. Pokud se s nimi nevídáš a nepotřebuješ na ně kontakt, tak je to přece jedno.

Hele to mě se stává taky dost často. Někdy mě to dost mrzí, když sou to lidi, se kterýma se znam apod.. Ale jinak mi to přijde spíš směšný, že takhle někdo třeba řeší problémy.. Já třeba mam na FB asi 470 přátel a ani pořádně nevim koho tam mam, koho ne, je mi to docela jedno...Kdo si tě odebírá z přátel tak je ubožák kterej moc řeší FB a tyhle lidi sou k smíchu..

Mě si odebírá furt někdo. A mám je někde (:

Podle posledních zpráv uživatele facebooku zasáhla nemoc zvaná Prozření. Uvědomili si totiž, jaká to je nehorázná ztráta času a hromadě ruší účty. Děkujeme za pochopení.

To já nevím, proč si Tě mažou. Hele, mě si taky smazalo pár lidí, a vůbec nevím proč. Ani mě to nijak netrápí. Kašli na to.

a tak ja myslim že je to normální, ne? z jedný strany si je přidáváš z druhý si je mažeš nebo oni tebe... a nebo si smažeš celej fakbuk a bude pokoj.. a nemusíš to řešit, jenže už jen kvůli těm fotkám a akcím... :( začarovanej kruh

No jo, asi bych to neměla řešit... když mě tam nechtěj, tak ať si nas*erou :)

Třeba je jen nezajímáš... já taky nemám v přátelích lidi ze třídy, protože jsou mi prostě putna. Radši tam mám rodinu a blízké, u kterých mě zajímá, co třeba dělají...

Takže jsem se maximálně poučila a toho kdo si mě odebere mám někde :D Děkuju moc lidi.

Když tě trápí něco podobnýho, neřeš to. Je to zbytečná zátěž pro mozek řešit jakékoliv problémy s facebookem (=málo přátel, liků nebo komentů).

Takže jsem se maximálně poučila a toho kdo si mě odebere mám někde :D Děkuju moc lidi.

Když tě trápí něco podobnýho, neřeš to. Je to zbytečná zátěž pro mozek řešit jakékoliv problémy s facebookem (=málo přátel, liků nebo komentů).


Ale ve světě jsou i extrémy:

Vyškrtli si jeho dceru z přátel na Facebooku, on je za to zavraždil

Změna statusu na sociální síti Facebooku dala patrně popud k dvojité vraždě v americkém městě Nashville. Odebrání z přátel tak stálo život mladý pár. Z dvojité vraždy prvního stupně byl obviněn šedesátiletý Marvin Enoch "Buddy" Potter a osmatřicetiletý Jamie Lynn Curd, které se policii podařilo dopadnout v úterý. Billy Clay Payne a Billie Jean Hayworthová byli zabiti minulý měsíc poté, co oba smazali z "přátel" na Facebooku Jenelle Potterovou, dceru jednoho z obviněných.Pak je policie našla s prostřelenou hlavou a oba měli ještě proříznuté hrdlo. Z masakru vyvázlo živé jejich osmiměsíční dítě, které bylo v náručí mrtvé matky, když policie dorazila na místo činu. "Tohle je nejhorší věc, jakou jsem kdy viděl," řekl šerif Mike Reece, který jako ochránce zákona pracuje už 27 let. !Měli jsme tu vrahy, ale nic takového. Tohle je jednoduše nesmyslné," dodal. Policie již dříve podle serveru thedenverchannel.com vyšetřovala stížnost obětí, že je Potterová obtěžuje kvůli smazání z Facebookových přátel. Potterová podle policie trávila na internetu celé dny a byla vždy velice rozčilená, pokud si ji někdo odebral z přátel na Facebooku. Již v květnu 2011 policie řešila stížnost, že Potterová telefonicky obtěžuje ženu, která si ji vymazala ze seznamu přátel. Případ není prvním, kdy dění na sociální síti pokračovalo násilím v reálném životě. V loňském roce byla v americkém státě Iowa zadržena a obviněna žena podezřelá z toho, že zapálila garáž člověka, který ji na Facebooku odebral z přátel. V Texasu byl zatčen muž, který udeřil svou manželku do hlavy poté, co odmítla označit jako "líbí" jeho příspěvek na Facebooku, který napsal o výročí smrti své matky.

Zrcadlo řekni mi...

4. března 2012 v 10:59 | SqN |  Rádce
Zase stojíš před zrcadlem a říkáš si takový ty otřepaný fráze jako " Bože, zase sem přibrala! Nedivím se, že mě ten kluk, co se mi líbí nechce, když sem tak ošklivá!" Možná tě to překvapí, ale asi 70 procent žen nebo holek není spokojený se svým tělem. Proč? Copak nám lidi, co nás mají rádi do nekonečna neopakují, že nám to sluší a kdesi cosi aby nás z téhle depky dostaly? Trochu zbytečně. Uleví se nám většinou jenom na chvíli. Četla jsem, že jak vypadáme v zrcadle záleží na úhlu dopadu světla, intenzitě, jestli jsme nalíčené. Spolehlivě naší krásu zachytí jenom fotka. Samozřejnmě neretušovaná. Zapoměň na blbečky, kteří tvoji krásu nevidí, protože mají svoje vlastní mindráky, který se snaží tímhle řešit. Nejdůležitější je naše nitro. Je jenom na nás, komu dovolíme do našeho vnitřního světa nahlédnout. Měj se ráda, protože stojíš za to a jesti si teď jenom pomyslíš, že krásná nejsi, tak tě osobně příjdu nakopat, jasné? :) Nesnaž se nikoho napodobovat, buď sama sebou za každou cenu. Nepodceňuj se. Všechno jde, nic není nemožné.

Nezapomeň: jsi úžasná, originální a jedinečnáUsmívající se